Když tohle chce dlouhodobé řešení, ne nárazovku na dospání jedné dvou nocí. Musí se najít způsob, jak dosáhnout každodenního dostatečného odpočinku. Když manžel pracuje i o víkendu, tak odpočinek o víkendu nehrozí, kamarádky taky nemůžou nebo nemají náladu pořád...
Ten postup odplenkovat - školka celodenně - večer docílit usnutí brzy bez probouzení /noční děsy???/ i třeba za cenu nějaké terapie - jsou příliš živí? dráždiví? Určitě by na něco přišel příslušný doktor...

U nás třeba muž chodí spát později, až kolem jedné - a zas později vstává, takže máme péči o děti na směny. Já jdu ve 22h spát, když je mezitím něco potřeba kolem probudivších se dětí, zařídí to on, nezajímám se a spím - obykle. Pak se budí kolem 2 ráno, to mám už 4 hodiny naspané, během pár minut to vyřeším a spím do půl šesté, kdy vstává nejmladší a pak postupně ty ostatní. Takže s 1 přestávkou naspím skoro 8 hodin. Kdybych měla všechno to předpůlnoční buzení obstarávat já, bylo by to mnohem míň a hlavně je mnohem strašnější se probrat po půlhodině spánku, než po několika hodinách.