Vím, že si tu jen stěžuju, ale nemám si s kým popovídat... připadám si jako služka.. Ukliď, uvař, vyper, přebal, vyvenči apod.. Známe všechny. Manžel má své koníčky, dost časově náročné a já mu to nikdy nevyčítala. Teď se, ale přistihuju, že po něm štěkám, jsem hnusná, mám pocit, že je všechno jen na mě a on to nevidí... Krucinál, co s tím??? Nemám kam ani s kým vypadnout. Sama jsem nebyla ani nepamatuju. Vrchol něčeho sama pro sebe bylo nakoupení kosmetiky a 3x se nalíčit... Ještě před porodem... Nějak je mi jedno jak vypadám, že je tu bordel neskutečný... Stejně ho uklidím a je za chvilku zas.... On mi manžel pomáhá jak může, sám padá na hubu. Usíná za volantem. Vím, že nemám právo být taková, ale huba jede rychleji než ten zbytek mozku co mám...