Tak nevím, jsem starší ze dvou sester a jakousi společnou řeč jsme našli až po pubertě. Mám dva kluky(11 a 8 let) a tříapůlletou holčičku. Prostřědní si hraje jak klučičí hry s bráchou, tak i mrňousovské se ségrou. Nejstarší si umí s oběma mladšími skvěle hrát a vymýšlet jim zábavu(obzvlášť v době, kdy by se měl věnovat nějaké nepopulární domácí práci) a nejmladší mi přišla tuhle vysvětlit, že mám nechat jejího bráchu(prostředního), když jsem s ním měla kapku ostřejší výchovný pohovor. Občas se mezi sebou různě poštěkají, ale navzájem na sebe nedají dopustit.
Myslím si, že je to mnohem víc v přístupu rodičů než v počtu dětí.