Mám zkušenost jako aktér (dítě osmnáctiletých rodičů), samozřejmě je to čtvrt století, dřív to bylo běžné. Ale musím říct, že jako dítě jsem to vždycky brala jen a jen pozitivně. A dneska taky (babička s dědou jsou čerství důchodci, těší se na pravnouče, jak budou hlídat, a tak). Pro naše to asi lehké nebylo. Mamka maturovala až v září, protože v květnu místo maturit rodila, taťka šel na vojnu až když mi byl rok, to bylo asi nejhorší. To už naštěstí dneska nehrozí. Asi nebylo lehké ani bydlení u rodičů, apod., ale zvládli to, jsou spolu do dneška.