jejda, no je jasný že máš dilema, a asi nejen kvůli tomu faktu že bratr bude otcem, ale i kvůli jeho přístupu k věci.... možná bych si to den dva nechala uležet v hlavě, a pak bych mu zavolala/se s ním spojila, ve smyslu že samozřejmě jsi na jeho straně atd., a jestli se chce připravit na rozhovor s rodiči, že bys mu mohla pomoct. Ono ty otázky rodičů nejsou dvakrát příjemné i pokud jsou věcné - ale poněvadž se jedná o věci u kterých se na ně budou muset spolehnout, zkusit najít nějakou formu jak to říct. Já myslím že to nechtějí rodičům říct právě proto, že budou muset "kousnout do kyselého jablka" a vyslechnout si/zodpovědět všechny ty otázky které jsi jako hodná sestra taky chtěla položit ale nepoložila ... Ale opravdu je na něm jestli o tu pomoc bude stát. Pokud se k tomu postaví jalově, tj. doma to zahlásí, a když všichni nevyskočí radostí metr vysoko tak je odsoudí jak jsou hrozní..... to taky není zrovna supr cesta jak začít...
Nicméně mu přeju aby to zvládli.
A zároveň si neskromně přeju, aby moje děti měly v tomhle víc rozumu....