no asi tak. já znám jedno dítě (opravdu jen jedno), se kterým rodiče jednají jako s dospělým. tím myslím, nejen, že ho tak oblékají ( fakt mi připadá hrozné, když miminko je oblečené jako manažer) ale hlavně: nenastavují mu absolutně žádné hranice, mluví s ním jako s dopělým (včetně ironie, kterou nechápe), pohádky taktéž nečtou (max. mu pustěj dvd). můžu říct, že to dítě je nejen nezvladatelně rozmazlené, ale hlavně chudák. tápe a nikdo ho nevezme za ruku a neřekne pojď se mnou. nechávají ho jen tak a mě je ho líto. když ho vidím, říkám si, pročpak to asi rodiče dělají, dítě je dítě a dospělý je dospělý a každé období v životě má svoje specifika a rodič by se měl podle toho zařídit a ne chtít po dítěti něco, co nikdy nemůže zvládnout. to jsem teda odbočila od tématu, jen, že jsem to musela napsat, že to nikam moc nevede.