Val,
no to já se taky nijak extra intelektuálně nevyžívám, není mi dvacet, abych lítala po městě v batikovaný sukni a s knihou Franze Kafky pod páždí... nemluvě o tom, že jsem to nedělala ani v těch dvaceti.
Mně rozdílný vkus na filmy (knihy, obrazy apod.) taky nevadí ZÁSADNĚ, i když je samozřejmě lepší, když tam ta shoda je. Alespoň rámcově. Jenže, jak nakousla Sedmikráska - mám nějaký způsob života, nějaké priority a očekávání. A taky nějakou minulost. Nemám partnerství tak vysoko na žebříčku hodnot, abych kvůli němu byla schopná radikálně změnit svůj život a ještě si v tom libovat. Proto nepůjdu do vztahu s vášnivým sportovcem, který zažívá orgasmus při slézání velehor, padesátikilometrových vyjížďkách na kole nebo při sjíždění divoké vody. Nemáme si vzájemně co nabídnout. A stejně tak nepůjdu do vztahu s někým, kdo přijde domů z práce, rozloží se před TV a otevře si pytlík chipsů.