Myslím, že děti dokážou být vyčurané, o tom myslím není sporu, ale jak mohlo dítě předpokládat, že se dostane do nemocnice předstíráním nějakých symptomů? Myslím, že až tak dalece desetiletý mozeček nepřemýšlí. My jsme také dceři za nemocnici koupili dárek, který dlouho chtěla. Myslím, že je to klasický postup.
Připadá mi, že je to jen boj rodičů a dítě na to reaguje takhle. Já jsem byla velký nejedlík odmalička. V době oběda jsem tvrdila, že jsem přece už jedla chleba (snídaně), s donucením snědla pět kousků na oběd a tím to končilo. Myslím, že desetileté dítě už určitě hlady neumře, pokud doma jídlo je. Minimálně, pokud tedy nezvládá sebeobsluhu ve smyslu natření chleba máslem, tak si určitě dokáže vzít suchý rohlík. Samozřejmě to už souvisí se špatným návykem, má scvrklý žaludek, potřeba jíst je menší. Myslím, že je třeba určitě vyhledat odbornou pomoc a hlavně zjistit psych. stav dítěte a jeho pohled na celou rodinnou situaci.