a to, co tady psala Valkýra

............

To, co popisuješ, je přesně můj muž, cokoli mu odmítneš, dá najevo, že to vlastně nepotřebuje, ale jeho chování se zase o něco zhorší.

...............

to máme doma taky. Jsou chlapi, co se "neponíží" tím, že by hodili zpátečku. Vždycky musí mít poslední slovo a navrch, i kdyby to mělo přinést hádku nebo dlouhodobou krizi. Vlastní ego je pro ně důležitější. Dávají přednost vysírání, že vztahem.
Jak psala Valkýra o zhoršení chování, tak to je u nás taky. Já v podstatě nemám způsob, "jak mu zatnout tipec", protože on se mě pokaždé snaží trumfnout, prostě nezabrzdí. Stylem "když ty tohle, tak já tohle...já tě vytrestám"

ještě se snad nestalo, aby se kriticky zamyslel sám nad sebou, jestli on nedělá podstatou část problémů svým chováním

je naučenej, že žena je zázemí nikoliv partner - tj. zázemí opečovává, oprašuje, snad se i "tatky" bojí, aby jí neuřval...ale s partnerkou by se mělo věcně diskutovat, brát v potaz její argumenty, názory, zamýšlet se nad nimi

a to právě taky u nás není - když je mu něco nepříjemný, tak se z toho snaží vybruslit stylem "jsi hysterka atd. atd..."
už ho znám až do morku duše, jenže tyhle scémata chování jsou pořád stejná, nejde s nimi hnout