Ex. crypto to o té zranitelnosti mě pobavilo, přesně tak je to u nás, jakmile dám najevo, že mi na něčem záleží nebo se něčeho bojím, on to pozná a od té chvíle je to jeho zbran.

Jinak - jak bys to udělala, aby v tobě to manželovo hodnocení nevzbuzovala žádné pocity? Vypnula v tu chvíli mozek? Jak na to prakticky, odseparovat se od něj, nebýt lítostivá, že on místo aby jako nejbližší člověk člověka podpořil, ještě ho shazuje?

To se totiž nedaří mě, vždycky mi to přijde strašně líto, nejsem žádný sebevědomý king až tak, a tenhle přístup mě deptá. Teoreticky vím, že kdyby u mě nenašel úrodnou půdu a viděl, že to na mě nepůsobí - jako třeba u jiné ženské, tak by to nedělal. Ale prakticky...

Navíc, já do toho nechci tahat metafyziku, ale někdy mi přijde, že on je na mě přímo propojený, pozná mimoverbálně, co si skutečně myslím...pozná můj strach z něčeho atd..