Mám dny, kdy si to užívám, jsem šťastná, uvědomuju si to, jaké mám úžasné děti... Pak jsou dny, kdy tu lítám jak fůrie, ječím, vztekám se a nejraději bych utekla miliony km daleko. Ale převládají ty hezké dny. I když je to v podstatě stereotyp a neustálý kolotoč větších či menších činností, z nichž ty menší a nezbytné ani nejsou vidět.. Ale je úžasné vidět syny, jak se milují. Zrovna dnes stáli oba u bedny s legem - starší (3,5) dělal blbiny a mladší (8 měsíců) měl z toho záchvaty smíchu