Mám dva kluky, staršímu je šest, mladšímu je rok a půl. Samozřejmě jsem si to doma se starším užívala o něco víc. Bylo to poprvé, poprvé jsem chodila všude - do předporodních kurzů, na různá dětská cvičení, kojenecké plavání do mateřských center a podobně. Jelikož jsem syna měla až ve 33 letech, bylo to opravdu plánované miminko a ze všeho jsem byla nadšená. Teď je starší syn ve školce, na podzim půjde do školy a já to všechno znovu prožívám s mladším. Je to pochopitelně už o něco méně atraktivní, ale musím říct, že mě to pořád ještě baví. A to natolik, že ještě plánujem třetí dítě, přes můj pokročilý věk /je mi 39 let/. I taková ta běžná rutina kolem domácnosti mi nevadí, vařím ráda, pere pračka a s úklidem se holt musím nějak vyrovnat. Mám kolem sebe partu maminek, s kterými pořád něco podnikáme, takže díky tomu a díky všem těm aktivitám mi nepřijde, že úplně stagnuju a zakrňuju, přesto že neřeším žádná závažná témata a nejsložitějším projektem je logistika rodiny. Bydlím v Praze a tady je toho s dětmi tolik co podnikat, že to ani nemůžu stihnout. Babičky moc hlídací nejsou, ale naštěstí mám výbornou placenou paní, která vypomůže, takže si můžu jít zacvičit, vyřídit něco na úřad a podobně. A manžel hodně pomáhá a je výborný táta. Jsem spokojená, jsem asi ten tip, kterou rodina naplňuje a práce mi ani v nejmenším neschází. Což ale samozřejmě neřeší ten problém, že ji jednou po dlouhých letech doma budu složitě hledat, ale to je zas jiná otázka.
Takže jo, na rodičáku mě to baví. Baví mě starat se o rodinu, věnovat se dětem, podnikat s nimi nejrůznější akce a sledovat, jaké dělají pokroky. Určitě nejsem znuděná a otrávená matka, ale je to tím, že jí ani nechci být a snažím se dělat vše proto, aby nuda a blbá nálada do mého života nevstoupily. Starší kluk byl hodně divoký, ale teď už je v pohodě. A mladší taky není žádný andílek, od malinka do teď vůbec neumí spát a je pěkně vzteklý. Taky mám někdy chvíle, že mám všeho dost. Ale naštěstí fakt jen někdy a to pozitivní převažuje. Přece jsem si nepořizovala děti a nešla na mateřskou s vidinou toho, že budu mít leháro. Tento výraz mě tedy fakt pobavil.