Synové jsou od sebe skoro o čtyři a půl, a jsem tomu moc ráda. V těch čtyřech a půl už byl skoro samostatný, nemusela jsem kolem něj lítat jako kolem miminka nebo batolete. Strašně se na sourozence těšil, od malička ho hladil, pomáhal utěšovat, bavil ho hračkama. Jak mladší syn povyrostl, tak si spolu začali hrát, a jsou dodnes nejlepší kamarádi. Dokáži spolu pěkně dlouho blbnout, často se spolu tulí, samozřejmě někdy se poškorpí jako každí sourozenci.
Takže za mě - jen můžu doporučit.