Myslím, že když nemá žena děti, je to v pořádku, ale: podle mě by to nemělo být proto, že si ta žena chce užívat celý život, cestovat a být bezstarostná.
Toho, že nemá děti, by podle mě měla využítu ku prospěchu ostatním. Taková žena, pokud má možnost, by měla např. pracovat v charitě, nebo zasvětit život Bohu, nebo dělat dobrovolnici, nebo vykonat něco dalšího užitečného pro společnost - být slavnou herečkou a obšťastňovat lidi, nebo vědátorkou, nebo obětavou zdravotní sestřičkou.
Nemít děti a být bohatá, užívat si a pro nikoho nic neudělat, to mi přijde přecejenom sobecké.
Když žena, co nemá děti, např. pomáhá bezdomovcům v nějaké charitě, nebo drogově závislým, za malý peníz (bohužel, protože jinak to asi nejde) a nemá proto děti, aby se mohla pro tyto lidi obětovat, tak je to podle mě v pořádku.
Souhlasí tady někdo se mnou aspoň trochu?