Když sem byla malá, měla sem to stejně. Nadměrná fantazie mi promítala ty malý zákeřný bacily jako malý monstra, který číhají, kdy mi budou moct vniknout do obličeje a udělat tam žloutenku, nebo takový věci. Bála sem se jíst když sem neměla možnost si před tím ty ruce umýt. Přitom u nás nebyla ňáká posedlost hygienou, prostě normálka, jak píšeš. Časem se to spravilo, přestala sem to řešit.
Ale vím třeba, že úplná blbost dokáže zadělat na problém. Například si vybavuju, jak mi babička říkala, že když budu hodně pít, budu mít v břiše žaby. Výsledek byl takový, že sem se bála napít, když to ve mně náhodou žbluňkalo, bála sem se, že se tam usadí žaby Nepiju doteď. Teda jako hodně málo. Takže někdy stačí fakt úplná blbost. Promluv se synem, a vysvětli mu, že tělo je dost odolný a bojovný na to, aby ho sklátily ňáký neumytý ruky.
Ještě se taky v horším případě může jednat o nějakou obsesivně-kompulzivní poruchu, ale to se řeší spíš u dospělých. Neplaš se a promluv se synem, pak uvidíš.