Dobrý téma.
Mě spolehlivě vytočí každý týden se opakující věty mýho táty: "Je dnes návštěvní den?"
Pak oblíbená věta mýho muže, když se mu vehementně snažím něco vysvětlit, jsem na pokraji rozčílení a snažím se ho přesvědčit o svý pravdě: "Tak znovu..." a začne opakovat tu svou "pravdu". To mě rozpálí doběla.
Věta mojí mámy, kterou jsem slýchala často v dětství po nemoci: "Zachovej klidovej režim"... Dnes to dceři říkám taky...
Tchýně: "A jak to?" (př. moje máma trpí depresí, tchýně: "a jak to?", popř. "z čeho to má?")
Jeden čas nejpoužívanější otázka mojí dcery: "Jaký?"

Určitě je toho mnohem víc, ale v tom řevu, co tu momentálně panuje, se nějak nemůžu soustředit.