U nás je to možná ještě složitější, manžel mě dost shazuje před dětmi, doma nehne prstem, naschvál mi přidělává práci. Celé dny proleží na kanapi s počítačem, nevěnuje se ani dětem. Když už na mně promluví, tak jen aby kritizoval... Neřeším to, zatím. Ale je tu tak nějak "nedýchatelno". Bohužel se ani nevyskytuje moc doma, takže nemám moc šanci chodit mezi lidi, ale kdybych jí měla a byl na obzoru někdo, s kým bych na to peklo doma mohla aspoň na chvíli zapomenout, neváhala bych ani minutu. A nemluvím o sexu, o ten mi nejde ani v nejmenším, ale spíš o tu pozornost, něhu, vzrušení...