Je mi hrozně líto, že sis z domu odnesla takové trauma. Mám o pět let mladší sestru a žádná velká rivalita mezi námi nebyla, ten rozdíl už byla asi na to moc velký. Ráda jsem si s ní hrála, ráda se jí věnovala, i když nějaké pošťuchování taky bylo, samozřejmě. Máma si teda hodně dala záležet na tom, aby ze mě nedělala pečovatelku, odmítala mi dávat sestru v kočáre ven na vození atd., jak to bylo na sídlišti běžně zvykem. Dneska (25 a 30) máme kamarádský vztah, i když extra blízké si nejsme, jsme hodně jiné. Jsem proto v šoku, když slyším o takových patologických vztazích mezi sourozenci, drsné pro mě bylo i čtení knihy Zmizet P. Soukupové (doporučuji), kde bylo o těch sourozeneckých vztazích, rivalitě a ubližování dost - asi to není tak neobvyklé.