Nejvíc ten stereotip, že děláš jedny věci furt dokolečka a samota s dítětem, protože režim mého dítete a z mé strany dodržování jeho potřeb se neschodoval s ostatníma maminkama, syn tenkrát vyžadoval spaní po obědě, teplý oběd doma, kdežo ostatní maminy to tenkrát neřešily, courali celé dny s dětmi venku, děti spali v kočárku, teplý oběd doma pomalu neznali apod. pak když syn začal chodit už bez kočárku cca 2 roky tak to bylo ještě horší, my už řádily na motorce, písek, různá hřiště apod, no a maminky se stejně starýma dětma pořád kočárkovali až do 3 let (navštívit s námi písek, hřiště neexistovalo), courali venku jen po ulicích a do města a to nebylo nic pro mého syna, tak jsem ty vztahy přerušila. Teď mám děti 2 a to už je zápřahtkaže na nějaký kamarádíčkování už neni čas