Naše dcera je taky bojácnější, ale zatím jsme to nijak neřešili. Mívá svoje lepší i horší období. V tom dobrém to skoro není poznat, projeví se to třeba tak, že se v cizím prostředí musí delší dobu "otrkat". V horším období se bojí aut, když přecházíme cestu, nebo jdeme tam, kde nejsou chodníky. Dlouho se bála vysavače a jiných hlasitých strojů. Ve školce jí trvalo dost dlouho, než si zvykla, ale kamarádky tam měla hned a momentálně tam chodívá ráda. Zhruba v době, kdy jsem podruhé otěhotněla, začala koktat. Radila jsem se s dr. a mojí kamarádkou psycholožkou, co a jak a nakonec to přešlo.
Myslím, že pokud je ta bojácnost takhle hodně výrazná, zašla bych se poradit. Ono i to dítě by si oddechlo, kdyby se mu ty jeho strachy zmenšily.