Pawlo, to je ale chyba těch rodičů, ne toho systému.
A dále: po lopatě, protože stále zjevně nechápeš: pro příklad vezmeme jen dvě školy - například ty, na které se hlásila moje dcera.
Jedna ta škola je strašně, strašně dobrá a je velice prestižní a lidi se o ni perou.
Druhá je prostě dost dobrá.
A teď mám jednu přihlášku a stojím před rozhodnutím, na kterou z těch dvou škol ji dát.
Dám-li ji na tu strašně, strašně dobrou, může se stát, že dcera, byť opravdu dobře připravená, v obrovské konkurenci neuspěje, a půjde na ten učňák. V takovém případě bude chyba, že jsem ji nedala na horší školu, o kterou by nebyl takový zájem a kde by se asi dostala a pak by tedy studovala nikoli učňák, ale gympl. Pořád ta stejná holka - mezi učňákem a gymplem vidím dost dramatický rozdíl. Pokud pominu to, že si nemyslím, že by se člověk měl jen tak pro jistotu hlásit na (horší) školu, která je pod jeho schopnosti.
No ale pak je tady druhá možnost, a to ta, že všichni budou uvažovat stejně jako já, tzn. PRO JISTOTU dají dítě na tu "jen dobrou" školu, protože se budou bát, že v obrovské konkurenci se dítě nedostane na tu strašně dobrou a skončí pak na učňáku. Jenže když takto budou uvažovat, tak na učňáku skončí většina těch, kdo šli PRO JISTOTU na tu jenom dobrou školu, a na tu prestižní superškolu se dostane každej, kdo se přihlásil.

Chápeš? Systém jedný přihlášky, to je nepředvídatelná a nepřehledná věc, kde pravděpodobnost toho, že se děti dostanou na odpovídající školy podle svých schopností, je ve skutečnosti docela nevelká. Ti nejlepší ano. Ale ti těsně pod čarou - ti, kteří by za současného systému počkali na uvolněná místa na školách "jen dobrých", skončí na školách daleko pod svoje schopnosti. A to je poškodí.