Tak, a co dělal tatínek mého prvního syna v porodnici? Chodil hodně na cigáro, což mi nevadilo, poněvadž když byl u mě, plnil velmi vehementně radu porodní asistentky, že mnou musí lomcovat a pérovat mnou na míči, abych se lépe otevírala. Otevírala jsem se stejnak pomalu, pekelně to bolelo, protože mu radili tuhle věc, aby mě dost surově rvala nahoru a dolu na to míči tlakem do ramen. Syn mi hlavou brutálně narážel na porodní cesty a ve mně se stupňoval pocit, že mě žhavou lžíci někdo dloube živé maso. Když jsem sdělovala, že to fakt dost bolí, říkali, že to musí být, aby tím pérovacím pohybem hlava dítěte ty porodní cesty jakože rozrazila. To už jsem byla po amniocentéze a vždy když dovolili, bylo mi supr pod horkou sprchou. Pak ale honem zas mnou smýkat vzhůru a dolů na těhumíči. A já myslela, že ten míč má rodičce pomoct, takže teda jsem sebou nechala házet. Když to bolelo nesnesitelně, řekly Pa, ať funím jako pejsek, a když mi začalo mraveenčet na rukou a obličeji, že to jee sice normální, ale ať už nefuním jako pejsek. Pak už se jim pohled do krráteru mé vagíny líbil, tak mě vedli k vytoužené vaně s vodou. Byl to spíš bazén a co dělal tatínek si vůbec neuvědomuju, protože jsem se tam topila. Všichni řvali, že mám dát nohy sem a ne tady, když jsem se někde dokázala zapřít, tak mi řekli, že to takhlke nejde, a když jsem konečně pochopila, kam chtějí, abych dala ruce a nohy, tak jsem se topila, protože na určená místa jsem nedosahovala, protože jsem malá drobná dívka. Po chvilce si ti lidé, jejichž počet se zvětšoval, všimli, že kontrakce ustaly, a že dítě musí okamžitě ze mne zachránit. A začali křičet Vyndejte jí!!!
Vyndali mě nahatou a naplácli na úplně klasický poro stůl, kde jsem omdlela ale předtím stačila napočítat čtrnáct osob včetně medika a blíže neurčených funkcí. Za okamžik mě probrala rána loktem do břicha, která způsobila, že hlava mého dítěte prolezla ven a hned na to ten zbytek. Kde byl v tu chvíli tatínek vůbec nevím. Ptali se ho, jestli chce přestřihnout šňůru, a on jen vyhekl: Ani né. Pak se mě ptali, jestli chci své dítě (jako k sobě) a než jsem se nadec hla k odpovědi, už se na něj řinula voda a přišlo ke mě už oblíknuté. Tatínek si šel dát cigáro a mně dali do žíly nějakou injekci. že to byl oxy jsem nevěděla, myslela jsem, že jsem na tom tak zle, že to zřejmě potřebuji, a nechtěla jsem se ptát, abych se více nevyděsila. Pak už jsme ale se synem byli sami, nikdo ho nikam nebral, bonding na jedničku. Tatínek se mě ptal, jestli bych ho nedoprovodila na cigáro.