Já se taky hlásím do klubu
, všechno včetně volejbalu a "vybiky" a "dva-dva, osum-osum" mi též mluví z duše.
Lidi mi nevaděj, po omezenou dobu, z pracovních důvodů, nemám problém telefonovat, jednat, přednášet před hafem lidí (byť jsem introvert jak poleno)...ale když mám být ve volném čase fakt happy, tak sama, maximálně po část doby z toho s opravdu blízkejma lidma, a rozhodně ne s příbuznými, a na dovču jen s partnerem a dětma, jinak to není dovča, ale team-building, což je stejně atraktivní jako volejbal
To už radši k zubaři a na gyndu!
(Moje dítě je po mně - vnímavý introvert dostatečně adaptovaný na realitu