Žádnou hitparádu dětí nepořádám. Jsou tak odlišné (i věkově), že to ani nelze. Ale mám pocit, že opravdu ty první dva dny po porodu, co jsem tu nejstarší neviděla (a hlavně ona neměla nablízku mě) jí chybí. A mám pocit, že to ovlivnilo i její vztah k jídlu. Poprvé mi ji přiložili k prsu až za dva dny. Teď má pořád strach, že jí nějaké jídlo "uteče", že bude mít málo a je schopná se kvůli jídlu rozbrečet (je jí skoro 11 a jinak nějaká přecitlivělá není). A taky je dost žárlivá. Naštěstí nežárlí na sestry, spíš na mě za sestry. Když jsem kámošce chválila miminko a pochovala si je, byla z toho celá rozčarovaná, jestli se mi jako víc líbí on než ta naše miminko.