Šla do toho manželství s vědomím třecích ploch a vzájemného ne-souladu, ale s oboustranou touhou po dětech. Takže ona i on byli ochotni kvůli svým dětem vydržet vzájemný nesoulad, dokonce uzavřeli manželství... ale najednou realita je jiná a proč se něčeho odříkat kvůli dětem, když samotné by mi bylo lépe?
to už se dnes nenosí... je to naprd, rozvedu se... děti to dozajista ocení, že maminka nebude vystresovaná a nějaký milý strýček hodí úsměv, což introvertní a nešťastný otec asi nedokáže.

Jen by mě zajímalo, jak by se na celou věc dívala, kdyby o tom samém uvažoval její muž, tj. tajně si připravoval plán, jak za rok sebere děti a "trhne se".