Osobně jsem nezlomně přesvědčen, že lidé se nejvíce obávají bolesti. Paliativní léčba je zde proto, aby člověk mohl důstojně zemřít. Nejpovolanějšími jsou různé hospice. I tam sem tam příjde člověk, kterému do té chvíle někdo nesdělil, že umírá. Je zde ovšem zpravidla čas na například usmíření se v rodině, vyrovnání se s faktem konečnosti, duchovní povzbuzení... Lidé mají největší problém s příjmutí smrti. Společnost smrt tabuizuje, vytěsňuje. Začíná to už u dětí, pokračuje zdůrazňováním materiálních hodnot, přeceňování úspěšnosti v životě za každou cenu. To vše se ke konci života jeví zcela bezvýznamným a lidi trápí třeba, zda mu bližní odpustí, ujištění, že žil dobrý život...