Nepokládám se za moralistku, jen za starou konzervu, tak snad psát můžu

Přečetla jsem si všechno a pokračování v psychoterapii bude asi nutné. Proč si vybíráš muže, kteří tě nechtějí? Buď psychické či fyzické napadání, agresivita, nebo nedostupný, ženatý muž... sbíráš jen drobky pod stolem a nazýváš to hostinou. Přála bych ti více sebeúcty a sebevědomí, a sebereflexe, aby jsi přestala být rohožkou pro chlapy.
Za ideál, ke kterému všechny poměřuješ, jsi si vybrala chlapa, který o to, co dává tobě, šidí rodinu. Chová se bezpáteřně, místo aby energii směřoval do svého vztahu, směřuje ji ven. To je ideál?
To, jaká je jeho manželka, víš jen z jeho slov. Umím si dobře představit, čím tě krmí. Možná má s manželkou formální vztah, možná se od něj manželka odtahuje, protože tuší, co je on zač. Nenech se mýlit, že manželky jsou hloupé a neví. Ví, a moc dobře. Jen každá manželka reaguje jinak, některá tomu udělá přítrž hned, některá čeká, co z toho vyleze, některá to mlčky toleruje.
Ty jsi a budeš jen milenkou. I ty další partnery si vybíráš dle stejného klíče.
Jsi závislá na zamilovanosti a nedostupnosti, otázkou je, proč, a na to si musíš odpovědět sama.
To není známkou zralé osobnosti, nedá se tak budovat vztah.
A nezralá osobnost s nástupem stereotypu, který nutně někdy přijde, prchá. Ty úplně, tvůj ženáč citově.
Jste skvělá dvojka, škoda jen, že jsou v tom zainteresované i jiné osoby.

Hodně štěstí...