Mně ta judikatura připadá vcelku přehledná, takže potíž je s aplikací v praxi.

Tady se střetává pocit "dobré věci", kdy je v zájmu přesně téhle "dobré věci" omezit něčí svobodu, o tom si myslím, že ve skutečně svobodné společnosti to nelze přijmout.
Pokud tak něco někde čtu, nemám ani pocit, že v zemích, kde je právo rodičů jasně vymezené, by docházelo k většímu počtu případů poškození dítěte z důvodu odmítnutí lékařské péče, ale na nějakou statistiku v této věci jsem nenarazila, takže předpokládám, že to bude statisticky bezvýznamné.