No, obě moje dcery prošly logopedií a naopak jsem zírala, jak rychle převáděly nově naučená písmena do běžné řeči. Ale to naučení trvalo občas děsivě dlouho.

Nejhorší ale byla "hlavní vada" - starší neuměla K a říkala T. Tohle (ještě v kombinaci s nedokonalými sykavkami a chybějícím R a Ř) dělalo řeč v podstatě nesrozumitelnou, a přitom byla ukecaná, mluvila ve složitých větách a vztekala se, že jí tupé okolí nerozumí - ve čtyřech letech to bylo na zabití

R a Ř obě chytily až v první třídě a okamžitě ho používaly víceméně naplno; takže ho slyšely, jen ho opravdu nedokázaly vyslovit. Bála jsem se toho, že nešly do první třídy už nacvičené, ale odklad by u nich byl opravdu z ostatních hledisek nevhodný, a nakonec nebyl problém (správně ta písmenka psaly, i když je nevyslovovaly, toho jsem se nejvíc bála).