Máme taky už několikátého jezevčíka. Když se narodil prvnísyn- psovi bylo 7 let. No spíš odcházel pes od miminka, protože jsme mu to nedovolili, zařvali na něj.A tak se naučil, že radši zmizí. A to byl klasický jezevčík - nevychovaný . Pak s enarodila dcera - pesek měl 9 lezt, už byl zvyklý. Pak následoval další jezevčík (děti byli v 1. a 3. třídě) a dost ho v mládí mordovaly. V jeho pěti letech jsme měli kočku (naučil se s ní být), v jeho 7 letech kotata (v pohodě) + další dcera se narodila. Už ví, že má zmizet (malá má teď 2 roky), když začne zkoumat jeho uši, oči, zuby. Je jen strašně uřvaný a v návalu radosti na ni někdy skočí (chce olizovat), malá už párkrát sedla na zadek, ale nic se nestalo. Takže myslím, že si pejsek může zvyknout, byť nebudou s miminkem kamarádi.
Hlavně to neřešit jako moje švagrová- před porodem dali hlídat psa tchýni+tchánovi, na 3 týdny. A a milej pes je u nich už třetím rokem a oni mají problémy kdekoli odjet(na dovolenou),protože švagrovci ho přece nebudou hlídat- no ne?