Ellí, kdyby to měl každý takhle pitvat, tak by se spousta lidí zabila už kolem dvacítky.

Vcelku je fuk, jestli ty věci mají smysl, nebo si ten smysl člověk vytvořil, aby měl pocit, že je něco víc, než obyčejný mikrob na periferii vesmíru.

Možná jsme nesmrtelné duše, v horším případně ti bezvýznamní mikrobi. Ale v každém případě je lepší věřit tomu prvnímu, abys mohla žít.
Až budeš starší, tak to pochopíš. Ono depek je dost z reálných důvodů, natož se ještě deptat úvahami o nesmrtelnosti chrousta. Když je víc těch prvních, na ty druhé člověk zpravidla nemá čas ani kapacitu.

Proti podobným úvahám pomáhá se hodně zaměstnat a věřit jen věcem, které jsou konstruktivní a přínosné pro naši psychiku, i kdyby to objektivně byly bludy.
Totéž jsou různá náboženství - možná jsou to zjevené pravdy a možná jen berličky. Ale s těmi berličkami se podle mě líp žije.