(přičemž paní I. K. znám jen z rozhovorů a extra mi nesedí a domporodům sama moc nefandím)

- takže odpůrci by měly být první, kdo se sešikují a udeělají všechno proto, aby byly zváženy všechny důkazy a mohla proběhnout plnohodnotná obhajoba - protože proces, na kterém ulpívá silné podezření ze zaujatosti soudkyně, pachuť křivdy z neumožněné obhajoby, a na paní I. K staví do pozice málem martyra, rozhodně nepřispívá k tomu, že stanovisko odpůrců je solidní a odůvodněné.

To jen na zvážení.

Mne na tom osobně vadí, že se české soudnictví opět projevilo. Protože tenhle styl "odsouzení bez soudu" (čímž myslím důkaldné zvážení všeho, co předkládá obžaloba i obhajoba) je celospolečensky riskantní.