Chápu tě ...

U nás jsem zažila několik situací a pořád se to mění.
Když se narodila dcerka, synovi bylo 3,5r. Nejevil o ní žádný zájem, žárlil na ní (moje máma, moje táta - jeho nejčastější věta). Žádná pomoc při koupání, přebalování. Absolutní ignorace vůči holce. Vyžadoval větší pozornost od nás.
To se změnilo s tím jak holka rostla a začala s ní být tochu sranda, když bylo holce 6m+ tak jí začal doslova milovat. Samé pusinky a pohlazení. Hodně jí bránil, nikdo nesměl ke kočárku, sám jí chtěl vozit apod. Koupal jí i přebaloval.
A teď když je holce 9m+ zlom. Holka začíná lézt a brát mu hračky a na to je doslova alergický, zasahuje mu moc do jeho teritoria.

Tak se v tom vyznej, děti milujeme a dáváme jim lásky stejně.