starší dcera (věk cca ty 3 roky) taky děsně střežila své hračky před bráchou-batoletem, a dokonce i před svými kamarády/kamarádkami resp. prostě dětmi jejího věku které k nám chodily s maminkami (znala je, ale v tomhle věku prostě nemůžu říct že to bylo kamarádství). Takže si třeba před chystanou návštěvou nanosila všechny své hračky na postel, udělala z toho hromadu, na tu si sedla a byla tam schopná sedět celou dobu, děti-návštěvníci si hráli s tím málem co zbylo a dcery si nevšímali Do školky si nechtěla nosit své oblíbené hračky protože by se eventuelně mohlo stát že by si ji někdo chtěl půjčit..... Dneska je to hodná holka a dělí se o věci a půjčuje věci úplně normálně. Začalo se to lámat když se mladší naučil pořádně chodit a trošku srozumitelně mluvit, takže ca po tom roce a půl, ve dvou letech mladšího už pak byli sourozenci "parťáci", tj. že si spolu hrajou nebo se perou ale už to není taková jednostranná převaha toho staršího.