Markéto,
proč nudný steroetypní život?

Fusekle si do špíny hodí, budou-li smrdět, sám - pokud ne, udělám to třeba já...
Kapající kohoutek - spraví on nebo zavolám opraváře (hodinového manžela)
Složenky? Jaká blbost! Každý máme (budeme mít svůj účet) a na něm své trvalé příkazy...
Ježdění k rodičům? Já si ke svým zajdu, kdy chci - třeba v týdnu na odpoledne, on se mnou půjde taky, kdy bude chtít...
není na to potřeba ztratit společný víkend... budem spolu jezdit na výlety nebo čumět na TV, snad se dohodnem..., když ne, uděláme si každý svůj program...
Já za jeho máti asi chodit nebudu...
Dítě ze školky vyzvedne babička - my budem v práci...
Kde vzít peníze na opravu pračky - no přece z účtu, odkud jinde - nebudem socky doufám

"Jakmile by sis vzala svýho ženáče, nestálo by to zase za nic.
Myslím, že už jsi dost stará a zkušená, abys tohle věděla."
- nejsem puntičkářka až taková, aby mi vadily kraviny... kromě koleček od hrnku na dřevěném nábytku...

Nikdy jsem ho nenutila odejít od rodiny - vím, že je dobrý otec a pro jeho děti bude lépe, když bude s nimi doma... dokud trochu nedospějí - jsou to trochu kvítka a potřebují vzor

Sama mám své děti a tátu jim neupírám, i když s námi nebydlí...