ta ne/pozornost se ale taky poznat dá - moji starší synové vydrželi v roce číst pohádky, přitom zvlášť ten nejstarší potřeboval pohybu strašně moc, v 10 měsících už chodil, neposeděl - ale u pohádky sedět zvládl a pozor dával. Možná až moc brzo a moc pozornosti na tak malý děcko.
mladší stejně tak, ten nebyl ani tak pohybově schopný (hlavně proto, že nesměl), ale taky dával pozor na pohádku už v tomto věku.
Nejmlůadší vydrží u pohádky až teď, nejdřív od 4 let, ve dvou nevydržel ani leporelo, ani básničku, písničku, prostě nic.
stejně tak při malování - starší se snažili něco namalovat, vymalovat, malý tím švihl po prvním klikiháku