To stejné jsem celkem intenzivně řešila cca uplynulého půl roku. Přesně jak píšeš, někdy byl muž pro, jindy proti, jindy nevěděl a naposledy se vyjádříl, že teď má sice dobrou práci, ale doba nebude lehká, co když o práci přijde atd atd a že se na třetí teď necítí, možná to tak utnul, že jsem na něho tlačila, možná taky ne.
I když já bych třetí chtěla moc, rozhodla jsem se, že jeho argumenty jsou závažné a nebudu ho do ničeho tlačit, počítám s tím, že až nejmladší odroste (je mu rok a půl) půjdu do práce. Je mi 31 a sice jsem říkala, že bych dítko dýl než ve 33 nechtěla, ale do 35 nám dávám čas. Třeba ještě časem změní názor. Teď o tom nehodlám vůbec začínat. V tomhle jsi ale v jiné situaci.
...taky jsem měla vidinu toho, že bych se už nerada vracela k miminkovským starostem, chtěla jsem to taky sfouknout "při jednom"

Nechala bych ho být, abys ho nepřemluvila a neměla to jak jedna známá. Těm se 3tí tedy povedlo neplánovaně, ale muž se prý hodně změnil...