Minko,

tak u nás jsme oba byli pro, moje maminka to ale nemohla rozdýchat. Argumenty typu práce, náklady na děti, až budou na škole, sš, vš.... Já ale silně cítila, že to mimiko chci. Pak jsem se jednou manžela zeptala, jestli dohoda platí, a kdy tedy na miminku začneme pracovat (původní dohoda byla mimi po dvou nebo čtyřech letech od druhé dcery). Zůstala jsem jak opařená, protože na mě vychrlil tytéž argumenty jako moje mamka, což pro mě byla podpásovka. Tenkrát ty kecy nesnášel.... Zeptal se mě na čtyři věci, včetně toho, jestli si uvědomuju, že na děti budu převážně sama vzhledem k jeho pracovní době. Tehdy jsem to obrečela a byla neskutečně zklamaná. Ukončili jsme diskuzi s tím, že to necháme být, čas ukáže. Podotýkám, že babičky tu po ruce nemám, jen občas.

Jenže, pokud se to má stát, tak se to stane. Vždycky jsem otěhotněla jen když jsem chtěla. Tentokrát to bylo totálně mimo plodné dny. Prostě Sofi si k nám cestu našla sama. Když jsem manželovi sdělila výsledek těhu testu, tak se začas strašně smát a nevěřícně kroutil hlavou. Ale byl očividně rád . Teď je benjamínek jeho miláček a ani on ani já a troufnu si mluvit i za starší dcery, si nedovedeme život bez Sofí představit

Držím palce, ať to dobře dopadne. Dát věcem volný průběh se vyplatí