Dceři je teď 2 a 3/4 a "mluvit" začala ve 2 a 1/2. Do té doby měla pár slov: máma, táta, babi, haf, čiči, ňam, nene, neci (= nechci), papa, bú, bé, chrochro. To byl zhruba celý repertoár. Jako popisuješ ty, rozuměla perfektně - kolikrát i věcem, které jsem jí řekla jen tak a porozumění jsem vůbec nečekala. Problém byl se sdělováním vlastních přání, takže se ještě ke všemu neuvěřitelně vztekala - hodně často a hodně intenzivně. A pak se to zlomilo snad ze dne na den - o víkendu stráveném u babičky. Přidala snad 5 slov za týden, pak začala opakovat jakékoli slovo, které někdo řekl poslední ve větě, pak začala opakovat skoro cokoli a nastalo období "Co to je, mami, co to je.". Teď mele snad celý den. Nezajímají ji tedy žádné básničky apod., ale každý den přidává něco nového.

U žádného specialisty jsme nebyli, naše doktorka pravila, že některé děti prostě začínají později a že ještě vyčkáme.