Naposledy jsem sem přispěla loni v září

Vendul, já bych kalendáře ráda, ale bohužel jsem tak málo fotila, že bych snad ani nedala dohromady 12 různých zajímavých fotek

Netko, Danča je kouzelná . Copak Nik vyváděl, chudák. A ještě k tomu už druhý zub, co?

U nás se toho dělo za ten rok hodně, tak to jen shrnu.
Maty zapomínal a stále zapomíná všechno a všude. Celou první třídu nás provázela toužebná přání typu: výbuch školy, zmizení školy a nekonečné prázdniny. Uf!!!
Naštěstí se to trochu lepší, Maty je normální rošťák a neposeda, když se snaží, jsou učitelky v sedmém nebi, ale to je tak sporadické, že prostě jen děkujeme za to, že je zdravý. Žije si ve svém klídku a nenechá se jen tak vytrhnout - stejně jako jeho otec .
Betka si školku hrozně užívá a moc se těší do školy, ale je mi jasné, že to je jen proto, aby se vyrovnala bráchovi a mohla už konečně nosit tu krásnou aktovku co jí koupila teta. Snad pak nebude moc zklamaná. Vyzrálá je dle slov učitelek, ty by ji už doi školy klidně poslaly. Trénujeme paměť - to je to jediné s čím trošku zápasí.

Obě děti jsou jako den a noc a já si, Kačab, denně vzpomenu na ten vtip jak jsi sem kdysi vkládala o sourozencích, kdy jeden byl pesimista a druhý optimista. I když se to trochu lepší, tak je Maty hodně negativistický, pořád diskutuje a snaží se vše předělat podle svého. Betka je taková snaživka a ráda se líbí, hlavně učitelkám .

Taky jsme se přestěhovali, sice o pár bloků, ale je to velký dvougenerační byt a hlavně jednou bude náš

Teď se u nás celý podzim střídají rýmy a kašle, tak se v tom pořád nějak motáme a když se dneska Maty probudil se zarudlým krkem, tak už jsem je nechala doma a vzala si dovolenou.


Přeji Vám všem pohodový předvánoční čas, klidné Vánoce a jen to dobré v příštím roce