Mně teda přijde dost chorobný uvažovat tak, že když partner přibere a nevadí mu to, tak už mu na mně nezáleží.

Myslím, že to, zda mu na mně záleží, se pozná na jiných věcech než na tom, jestli je ochoten se fyzicky zformovat do podoby, která vyhovuje mně.

Proč by měla mít přednost jakási moje představa o tom, jak by měl vypadat, před tím, co on je aktuálně schopen a hlavně OCHOTEN se sebou udělat?

Umím si představit celou řadu způsobů, jak se může muž ženě zhnusit - sprosté chování vůči ní, násilí, podrazáctví, zbabělost... ale samotná tloušťka mezi to fakt nepatří a takové uvažování považuju za úchylné...