Mám dvě děti, rok a půl a tři roky. Mladší je syn, starší dcera. Holka chodí do takového malého dopoledního dětského klubu, kam ji ráno denně vodím a v poledne vyzvedávám.
Normálně se dokážu o všechno postarat, uklidit, uvařit, nakoupit, vyprat, žehlit a tak dál.
Teď do Vánoc to šlo. Byla jsem v jednom kole, hodně jsem pracovala, pekla cukroví, sháněla dárky, byla jsem veselá a šťastná, že to celkem zvládám.
Teď se poprvý stalo, že má manžel o Vánocích dovolenou a dokonce už nestuduje VŚ, takže ani učit se nemusí, zároveň má poprvé sedavé zaměstnání, takže ani není unavený. Tudíž nastal po několika letech okamžik, kdy jsem si mohla tak trochu odpočinout. A nějak jsem zjistila, že jsem vlastně unavená, vyčerpaná, vynervovaná a nevím, jestli dokážu naskočit zpátky. Po večerech pláču, protože špatně snáším křik mých malých dětí.
Kdyby mi chtěl tady někdo napsat pár rad nebo povzbudivých slov, jak zvládat náročný život se dvěma malými dětmi, jak po večerech nebulet, byla bych vděčná, děkuji.