No já bych hlavně v takovém případě jako Monty nastolila společné soužití ve třech a časem, až by se vidělo, jak se bude zapojovat do péči o "nevlastní dítě" a jak bude svolný ke společnému finančnímu hospodaření a jak to bude vypadat v reálu, tak bych se nebránila společnému dítěti. Uvažovat hrr o dítěti jen proto, že mladší chlap ho chtít bude a aby mi zůstal, není šťastné řešení. I když být ten "nemateřský typ", jak o sobě tvrdila vždycky Monty, nevím, jestli by mě dotyčný přiměl k razantní změně životního postoje i tak.


Br - add rovnátka. No to je normální, paradoxně před pár měsíci proběhla na rodině diskuse, ze které vyplývalo, jak si děti i v dospělosti cení té běžné mravenčí práce kolem nich. Většina vzpomínala na matky coby věčně ustarané nervní prudící osoby a na tatínky, co jednou za 14 dní vyvezli děti na výlet, jinak se moc nezapojovali, jako na zábavné chlapíky, se kterými byla prča.
Tož tak - nevděk světem vládne. Bohužel někdo se o ty opruzácké věci starat musí.