Těžko říct. Hodně v tom vidím svého syna, když byl v tom věku okolo tří let. Taky jsem byla znepokojená, že to není v pořádku, taky mě napadal autismus a stejně jako tobě mi syna něchtěli hlídat - tehdy jsem ho dala do dětskýho koutku v Olympii a po 10 minutách mi volali, ať se pro něj dostavím, že ho nezvládají. Jak říkám, hodně v tvém popisu vidím svýho syna. Teď je mu 10 a je v pořádku. Hodně se srovnal nástupem do školky. Měli jsme štěstí, učitelky jeho chování nijak předem nehodnotily, prostě byl přijatý a tam mezi ostatními začal vše dohánět. Rozmluvil se, už jako předškolák znal hodiny a automaticky sčítal a odčítal do 20. Protože chováním jaksi pořád dost vybočoval, byl mu navrhnutý odklad školní docházky a to mu moc prospělo. Od první třídy zaťukávám, že nemá žádný zásadní problémy ani s učením, ani s chováním.