Já to nijak neřešila, syn dostal od přítelových rodičů vždy dárek, i já (dokonce musím babičku pochválit, že mi vždy dá dárek, který potěší, protože ona mě poslouchá a ví, co mám ráda), ale strach jsem dostala, když jsme se s přítelem sestěhovali, rodiče jsou ve spodním patře, máme oddělené vchody, žádný problém. Jezdíme často pracovně do zahraničí a pro dítě by to bylo jen utrpení. Moje babička s dědou pohlídají, ale nechci je zatěžovat často. Mamka chuděra ještě chodí do práce, takže to vždy nejde. No a tak ráda a s chutí hlídá naše nová babička. Dokonce synovi i řekla, ať jí říká babičko
Každý má své mouchy, ale vím, že mě mají rádi a hlavně syna přijali úplně úžasně, jsou ochotní kdykoliv pomoci, přítelova matka je obrovsky chytrá sečtělá dáma, strašně ráda si s ní povídám.
Dokonce teď před pololetními písemkami jsme museli s chlapem narychlo odjet a bylo potřeba, aby si syn procvičil všechnu látku za toho půl roku, babička se toho zhostila s grácií Jsem moc spokojená. Všechno je to o lidech.