Ivo, mým rodičům bylo 34 a 42, když jsem se narodila a ještě o 8 let později přišla na svět ségra. Navíc jsou oba nesportovní tipy a můj otec už vůbec není "rodičovský" tip, ale to by bylo na dlouho. Přesto mě to neovlivnilo v tom směru, že bych se hned po škole chtěla vrhnout do role matky. I když jsem vždycky věděla, že děti chci a mít budu. Možná to bylo spíš dobou. Odmaturovala jsem po revoluci a najednou se nám otevřel svět a my jsme měli touhu "něco zažít" a ne si hned pořídit děti, abych byla v pořadníku družstva čekajících na byt posunuta o stupínek dopředu. Když jsme s manželem dostali naši vytouženou práci a poprvé jsme s sebou plácli na pláži na Bahamách, radovali jsme se jak malé děti. Manžel pochází z Rumunska, tam za komoušů ani nevěděli, že existuje něco jako "cestovní pas". Oni nemohli ani na východ...
Ale chápu, že dneska je to jinak. Navíc, pokud spolu dva chodí třeba od 18ti, může být v 25ti čas posunout se jinam...V tomhle se hlavně musí shodnout ti dva, univerzální rada neexistuje.