Tohle od svých dětí neznám. Že by chodily a škemraly, že to či ono jim za každou cenu musím koupit, protože to má někdo jinej.
Věci dostávají tak přiměřené - nemají ani poslední modely telefonu, ani vlastní počítač, na druhou stranu mají lyže (bazarové), brusle, kola. Oblečení se snažím, aby měly fakt hezké, ale nekradu, takže si nijak zvlášť vyskakovat nemůžou - s nějakými požadavky na značkovost bych je asi poslala někam.
Ale jak říkám, ani u jedné ve třídě nejsou žádné dostihy, kdo má co lepšího, nebo o tom nevím, domů mi s tím rozhodně nechodí.