Je to vděčná vizuální kulisa pro zamilované páry . Možná k tomu přispěl i kult módy, stylu, šarmantní Francouzky, i sama francouzština...Versailles...já jsem žila v USA u jedné staré paní, a ona mě pak přiletěla navštívit, bylo jí tehdy 89, tak aby neletěla sama, tak vzala s sebou svou dceru s rodinou a její starší vnučka (tehdy 11 let) prohlásila, že proč Praha, že by chtěla do Paříže (no, měla smůlu ).

Byla jsem v Paříži s mužem a čerstvě těhotná, tak na to mám takové romantisch vzpomínky, byť jsem trpěla nově probuzenou averzí vůči kávě, takže mi sebemenší závan dělal hrozně zle a nedala jsem si tedy, já piják černého moku, ani piccolíčko. Muž kafe téměř nepije, ale aby zachránil pařížský sen, tak si jedno dal za mne, seděl u stolku v decentní vzdálenosti a odháněl kávové výpary stranou . Jinak nám město přišlo, začnu-li negativními postřehy) místy dost špinavé a hlučné, po setmění na některých místech nebezpečné, ale na druhou stranu velkolepé, krásné a rozhodně s geniem loci. Měli jsme ubytování blízko Sacré Coeur, tak jsme tam končili každý den .

Možná, kdybych dala doma hlasovat, by to vyhrál nad Paříží Londýn.

Já, kdybych mohla někam, kde jsem už byla, tak pak do NY a do Edinburghu.