Je to peklo si tim projit... chapu do jiste miry, ze si netroufla navazat kontakty (ona si i treba uvedomuje, ze jeji reakce byli a jsou prehnane) v dobe tehotenstvi, co kdyby o mimi prisla

ted si to dokazu vysvetlit jen tim, ze si sama take prala vice deti a vi co ji ceka, kdyz je bude chtit a pravdepodobne nejistota, zda to vubec vyjde a mozna vi, ze dalsi nepůjde... myslim, ze poznamka o sockach svedci o tom, ze vam(tobe) asi zavidi a potebuju tvou situaci v niz by asi sama moc rada byla nejak pro sebe shodit... je to nestatne a zabijacke pro vztahy... snad mohu jen pripsat, ze bych vztahum dala jeste sanci. Ted ma dite, a treba ted jeste neni nejsilnejsi, jestli miminko je narocne, neni si jista sebou jako maminkou, jeste se kontaktu se zkusenou svagrovou boji... ale az bude hodne stastna a spokojenu, zkusila bych vztahy s brachou (a jeho rodinou) jeste navazat.

zacala bych pres brachu, zeptala se co by jim vyhovovalo, nevracela se k minulosti...
muze se citit i trapne a nejiste co můze cekat...

me se nastesti nestalo, ze bych se blbe zachovala, ale tim preklem jsem si prosla a umim si predstavit i to zoufalstvi, kdyz cekate druhe, ze clovek musi odejit z mistnosti... sice se mi to nestalo, ale take mi napr. pri oznameni o tehotenstvi bylo do place a mela jsem co delat, aby to na me bylo co nejmene poznat.