OK, určité korekce. Noc má vždycky velké oči.

Z hlediska mého - holt vždycky do toho znovu spadnu (té touhy je donutit ke změně), když čtu nebo slyším nějaký příběh o tom, jak rodiče museli bojovat o právo zůstat s dítětem nebo jak museli dítě nechat v nemocnici - ten včerejšek (ta diskuse) se mnou zamávala. Protože se v nich opakuje to samé, velmi bídné pochopení pro potřeby rodičů i dětí ze strany zdravotníků (samozřejmě podotýkám, že zdaleka nepaušalizuji - vím, že jsou nemocnice, kde to výborně funguje, sami jsme pak byli v jiné nemocnici, kde to bylo zlaté. Jde mi vysloveně jen o ta pracoviště (nebo to konkrétní "moje"), kde prostě čistě "z provozních důvodů", skrytých za medicínská klišé (jako "dítě potřebuje hlavně klid"), nemůžete být, i když o to velmi stojíte.

Chápu, že nemocnice nemají peníze, ale dá se aspoň v rámci možností... Já si našla podnájem a bydlela jsem kousek od nemocnice, když holt nemocnice nemá dost pokojů pro matky, ale ani tak mi nedovolili být tam aspoň od rána do večera (šlo o JIP). Musela jsem chodit "v návštěvní dobu" napsanou na dveřích. To je to, co mi vadí. Navíc když vím z vyprávění jiných, že v jiných nemocnicích na stejných odděleních matky omezovány nejsou. Tedy logicky medicínské vysvvětlení to nemá, když jinde to jde. Jde tedy skutečně jen o jakýsi režim, který tam mají zavedený a ten "musíte dodržovat".

Sama jsem byla už jako pětiletá v nemocnici sama - žádné trauma z toho nemám, byla to sranda, pamatuju si, jak jsme řádili s jinými dětmi, na pláč a stesk po mamince si nevzpomínám. Ale byl to banální chirurgický zákrok, nebyla jsem nemocná, takže to byla pro mě taková "školka".

Jde mi teď hlavně tedy o maličké děti, kterým nedokážete vysvětlit, proč tam nejste a které jsou ještě na vaši přítomnost absolutně zvyklé.

Je možné, že Kilim zmiňovaný nový zákon si to vyřeší sám, že tato oddělení, která mají návštěvní dobu pro maminky si to samy budou muset změnit a žádné soudní spory (kvůli změně) nebudou nutné.